10. kolo KP: Příbram - Úholičky 3:5!
Nejprve malé vysvětlení, proč píšu článek zrovna já, náhradník, a ne kapitán, případně jeho zástupce či někdo z lídrů týmu. Svou partii jsem dohrál jako první a Radek Vevera, který mezitím také skončil, pravil: „To je bezva, žes vyhrál, to bys mohl zase napsat nějaký článek". Dost mě tím pobavil, ale docela dobře vystihl mou chuť nebo nechuť psát - když se zadaří, jde to daleko lépe a radostněji (možná proto je těch mých článků na našem webu jen poskrovnu) (zde prosím smajlík).
Takže toto je můj pohled na zápas - s tím, že se vyhnu podrobnějšímu popisu partií svých spoluhráčů, do nichž nevidím tak hluboko, abych se odvážil je komentovat. Spíše to berte jako mé postřehy, kterých jsem vypsal celkem osm.
1/ K zápasu jsme nastupovali oslabeni, nehrál Karel Vlach, kapitán Míla Vanka se místo u partie potil na řešitelské soutěži, a i dál byla sestava Caissy dost „děravá". Na druhou stranu jsem se velice rád setkal s Markem Vlčkem, šampionem Essexu, který neváhal věnovat den ze své dovolené zápasu Caissy. A kdybyste to ještě nevěděli, tak v Anglii se mu (nejen šachově) daří a zakrátko si zahraje se svým týmem tamní ligovou soutěž.
2/ Jak už bylo řečeno, jako první skončila moje partie. Vyhrál jsem v dámské koncovce, ale popravdě řečeno nic moc jsem v partii nepředvedl. Zahájení z mé strany žádná sláva, ale naštěstí pro mě Michal Bodický vyřešil napětí v centru nejhůř, jak mohl, pak už jsem tahal za delší konec.
3/ Vedli jsme 1:0, ale když jsem si prohlédl ostatní partie, skoro ve všech mi připadalo, že stojíme špatně, nebo přinejmenším podezřele. Znovu opakuji - je to můj laický subjektivní pohled, aneb jak to vidí ten, kdo do toho nevidí (smajlík). Takže po třech hodinách hry, bez záruky objektivnosti: Honza Štursa i Luboš pod tlakem, Martin hledá kompenzaci za ztraceného pěšce, Honza Framberk se pustil do hazardu a hraje bez figury (taky měl asi jiné myšlenky než na partii, malý Mikuláš byl s Maruškou na pohotovosti a Honza čekal telefonát, jak to dopadne) a Marek horko těžko vykrývá hrozby, valící se na něj ze všech stran. Nadějně stojí snad jenom Petr, nejasně Radek, který má na stole jako vždy složitou pozici, v níž se může stát cokoli. Třeba mě kolegové opraví, možná to někteří měli o něco víc pod kontrolou, než se mi v tu chvíli zdálo.
4/ Ještě před časovou kontrolou prohrál Luboš (útok pana Trmala na královském křídle se nedal odrazit), Radek v oboustranné kisně remízoval a krátce na to Honza Framberk přes heroický odpor prohrál - domácí vedli 2,5:1,5 a pořád to ještě vypadalo na naši těsnou porážku. Honza Štursa ztratil kvalitu a mohli jsme jen doufat, že jeho silní pěšci na dámském křídle budou dostatečnou kompenzací, Martin bojuje, ale ve věžové koncovce se dostává stále více do úzkých. Naše šance žijí na dolních šachovnicích: šampion Essexu ukázal, zač je toho za Kanálem loket, postupně se vymanil z tlaku a má pěšce navíc v koncovce nestejných střelců, Petr má dvě figury za věž a jeho převaha vypadá už jako rozhodující.
5/ Závěr nám vyšel skvěle, ale sportovně musíme přiznat, že za to vděčíme především naší věrné Caisse, která nad námi tentokrát držela ochrannou ruku obzvlášť pevně a válečnické štěstí poslala na správnou stranu stolů. Honza na první šachovnici protlačil pěšce do dámy a s ní si už proti věži a spojeným pěšcům mazácky poradil (nám všem, kteří jsme trnuli a odhadovali, zda jeho kompenzace za kvalitu bude stačit aspoň k remíze, snad Honza prozradí, jak to bylo doopravdy). Martin Dungl se marně bránil náporu černých pěšců a když tahem Kc2 dopustil pokračování a3-a2, po čemž byl nucen svou věž trvale přikovat na pole a1, zdálo se, že je hotovo. Taky že bylo, partie trvala už jen tři tahy, ale skončila úplně jinak, než všichni předpokládali: Martin dal mat!!! Na jediný okamžik v jasně vyhraném postavení polevil pan Hlaváček v ostražitosti a „zaktivizoval krále" tak nešťastně (pro nás samozřejmě šťastně), že si vlezl do matu uprostřed šachovnice. Stačil si ještě postavit dámu, ale matu na poli f5 nezabránil. Martin tím připravil Jiřímu Hlaváčkovi první porážku v soutěži a trochu mu pokazil jeho vynikající bilanci (i s touto porážkou má 7 z 9!). Včera jsem viděl v TV film Jáchyme, hoď ho do stroje, takže si neodpustím parafrázi na klasickou hlášku: „K takové situaci dochází v našem oddíle jednou, maximálně třikrát za 35 let" (to mohu doložit, v případné diskusi uvedu ty zbývající dvě podobné partie). No, a protože Petr bezpečně dotáhl svou partii do vítězného konce, nijak nám nevadilo, že Markova partie s nestejnými střelci se přes veškerou snahu už nedala vyhrát (tedy aspoň ta konečná pozice - jestli někde dříve, to nevím).
6/ Takže v souhrnu překvapivá výhra 5:3 "na hřišti" velkého favorita. Protože zaváhaly i další týmy z čela tabulky (Dobrovice hrály s Nymburkem jen 4:4, vedoucí Bakov prohrál v Říčanech, které kolo před tím s námi horko těžko zachraňovaly remízu), připravili jsme Příbram o druhou (a tedy postupovou) příčku, na níž by se v případě vítězství na skóre posunula.
7/ Pohled do tabulky říká, že teprve tímto vítězstvím se Caissa definitivně zachránila, v případě prohry by nás čekal zápas o všechno proti Poděbradům. Takto už můžeme v posledním kole nastoupit konečně v klidu, zápas pravdy to bude jen pro Poděbrady, které prohrály se Struhařovem a nyní je jejich osud v našich rukou - v případě výhry Struhařova nad áčkem Kolína je můžeme poslat o soutěž níž.
8/ Prosím kolegy, kteří budou mít pocit, že jsem jejich partie popsal buď nedostatečně nebo neobjektivně, aby v komentářích uvedli vše na pravou míru. A pro Mílu, až bude vybírat něco k otištění - mým favoritem je samozřejmě neskutečný závěr Martinovy partie s panem Hlaváčkem.
Tolik můj pohled ze šesté šachovnice na úspěšný zápas v Příbrami. Luděk Sedlák