SK DDM Slaný "A" - Caissa Úholičky "C"   5,5:2,5

V neděli 11.1.2009 jsme v bojovné náladě a plni odhodlání konečně bodovat zavítali do příjemně vytopené kloubovny v královském městě Slaný. Už mezi dveřma nás vítal zubícíse Jirka Vaněček. Ano ten Jirka, který patří k základním stavebním kamenům našeho áčka, dovolil si dneska usednout na první desku proti našemu předsedovi a doslova a do písmene „střílet do vlastních řad“! K pohodové náladě přispěla pohostinnost domácích (káva zdarma) a samozřejmě přítomnost naší milé fanynky Monči. Po přečtení sestav jsme zjistili, že slánští tentokrát nenechali nic náhodě a nastupují v základní sestavě, což se o našem družstvu rozhodně říci nedalo. Zápas tedy mohl začít:
První skončil svojí partii Honza Sehoř, jenž si odbyl svojí premiéru a jakožto nováčkovskou daň odevzdal svému soupeři figuru a následně celý bod. Doufejme, že to Honzu neodradí, vím totiž z vlastní zkušenosti, jak je těžké začínat ve věku, kdy ostatní řeší výši národního či fide ela nebo dokonce tituly a turnajové vavříny. Honzo vydrrrž!!!
V následujících minutách a vteřinách se rozhořela opravdu lítá bitva, ve které to vypadalo na mikroskopickou výhodu pro Honzu, viditelnou výhodu pro Marka, nejasnou pozici u Jardy, viditelnou výhodu pro Petra, jiskřilo se u Mirka, já měl výhodu už ze zahájení a Marek Štván poté, co se vypořádal s netandartním soupeřovým zahájením, stál rovně. Když se mi konečně podařilo přetavit svojí výhodu v celý bod a vyrovnat tak stav zápasu na 1:1, potkal jsem na chodbě Honzu šeptajícího: „ ty bláho to je bitva co?!“. V tu chvíli nikoho z nás nenapadlo, že tento průběh našich bitev je nám (bohužel) až příliš důvěrně znám… Buď stojíme dobře nebo vyrovnaně, přemýšlíme, kdo by měl takticky nabízet remis a kdo zřejmě vyhraje a najednou BÁC!, jako mávnutím proutku je téměř všechno jinak a mnozí z nás si připadají, jako Alenka v říši divů. Během několika málo minut se otáčí partie, ve kterých věříme v bod. Honza (přes velkou snahu) v dané pozici nemůže pomýšlet na víc než na remis, Marek se nechal zmást svým hlučným soupeřem a prohru odvrací jen za pomoci večného šachu, Jarda prohrává koncovku. K mému údivu se před svým soupeřem musí sklonit i Petr. Mirkova prohra po ztrátě kvality a výmněně dam už byla neodvratná. A tak Marek Štván svojí remízou už jen upravil nelichotivé skóre na 5,5:2,5 pro domácí.
Co zbývá dodat?
Neohlížejme se za sebe, minulost totiž už nezmněníme. Pojďme zmobilizovat všechny morální i jiné síly a za čtrnáct dní na NOVĚ ukažme, jak se hrají šachy za Caissu Úholičky!

Radim