V roce 1968 mi bylo 14 let. V létě jsme byli s rodinou poprvé v zahraničí, trabantem v Bulharsku. Vraceli jsme se v polovině srpna a já se už nemohl dočkat, až budeme doma. Ne že by se mi u moře nelíbilo, ale před prázdninami jsem se přihlásil do korespondenčního šachového turnaje o třetí výkonnostní třídu. Turnaj vypsala redakce Zemědělských novin a začínal krátce před naším návratem. V poštovní schránce jsem už měl první tahy svých soupeřů a kdo jednou propadl kouzlu šachové hry, pochopí, že mě to tenkrát vzrušovalo snad víc než fotografie první československé miss Dagmar Silvínové, pečlivě vystřižená z titulní stránky časopisu Stadion, a jen o chlup méně než vyspělé spolužačky ve vypasovaných tričkách a tehdy módních minisukních. Že se na našich hranicích šikují vojska bratrských armád Varšavské smlouvy, o tom jsem pochopitelně neměl ani tušení. Jejich vpád na naše území krátce po zahájení turnaje byl šokem a promítl se i do mé šachové korespondence. Věty ze zežloutlých korespondenčních lístků, které se spolu s dalšími dokumenty jako zázrakem dochovaly, jsou autentickou vzpomínkou 14letého kluka na okupaci a na osmašedesátý rok. Už jsem měl dost rozumu na to, aby se mě národní poroba hluboce dotkla - proto bych správně měl dodat, jak moc mě ta doba poznamenala a jak dodnes s nenávistí vzpomínám na všechno, co se tehdy u nás dělo. Kajícně přiznávám, že tomu tak docela nebylo. Stával jsem sice jako vyslanec rodiny ve frontě na cukr a mouku, nadával na Rusáky, zatínal pěsti a zpíval s ostatními „Běž domů Ivane", taky přikyvoval řečem dospělých „Tohle jste se jistě ve škole o Rudé armádě neučili", přesto mezi vzpomínkami kupodivu převažují ty příjemné. Na poslední ročník roztocké devítiletky, na zlaté medaile Věry Čáslavské z olympiády v Mexiku a hlavně na nenávratně ztracené časy končícího dětství a začínající puberty. Ach jo.

Poznámky k následující partii jsou pro šachistu poněkud netypické. Místo variant, kombinací a hodnocení pozice obsahují citace z korespondenčních lístků, jimiž jsme tenkrát s oblibou doprovázeli své tahy. Jejich přesné znění náleží mému soupeři, své 40 let staré odpovědi mohu dnes pochopitelně jen odhadovat. Samotná partie je vlastně docela tuctová, ani není nutné ji přehrávat. Přesto věřím, že 40 let staré „poznámky" zaujmou i toho, pro nějž je šachová notace španělskou vesnicí.

Petr Brodský - Luděk Sedlák (korespondenční partie z let 1968-69)

První mé kroky po návratu z Bulharska vedly k poštovní schránce. Se zatajeným dechem jsem vytáhl korespondenční lístek s datem 13.8.1968. Vážený příteli, zahajuji naši partii tahem 1. e2-e4. Přeji Vám hodně úspěchů v soutěži. S pozdravem Brodský.
Svou odpověď jsem napsal okamžitě. Na Váš tah odpovídám 1. ... e7-e5. Také Vám přeji hodně úspěchů a klidně mi můžete tykat. Je mi totiž 14 let a půjdu do deváté třídy ZDŠ. Doufám, že Vám i přesto budu dobrým soupeřem. S pozdravem Luděk Sedlák.
17.8.: 2. Jb1-c3. Ahoj Luďku, díky za lístek. O to, jestli Ti budu dobrým soupeřem nemusíš mít obavy. Raději mi v příští korespondenci tykej. Je mi totiž 15 let, právě jsem skončil devítku. Vedeš si časovou tabulku? Piš! Ahoj Petr.

Svůj další tah 2. ... Jg8-f6 jsem odeslal den po osudném datu, jednadvacátém srpnu 1968. Jak jsem si tehdy ulevil na adresu nenáviděných okupantů, si už nevzpomínám. V každém případě se od toho odvíjela další korespondence, z níž budu dále citovat z lístků mého soupeře a kamaráda Petra. Z některých z nich se by se daly i po 40 letech aspoň přibližně rekonstruovat mé odpovědi - ty však ponechám představivosti čtenáře.

28.8.: 3. f2-f4. Luďku, jak Ti je? Já jsem zdrcen. Nejsem pesimista, ale tohle je asi konec. Je to prostě strašné. Jak mohli tohle udělat? Napiš, co si o tom myslíš? Ahoj P.

4.9.: 3. ...d7-d5 4. f4xe5 Jf6xe4 5.Jg1-f3 (návrh). Ahoj Luďku, díky za lístek. Už mám ve škole spoustu práce, docela nemám na černé myšlenky čas. Chodim na SVVŠ (my už jsme vlastně gymnasium, budeme chodit 4 roky), na humanitní větev. Zrovna jsem se strašně učil fráninu. Ahoj Petr.

12.9.: 5. ... Sf8-e7 6. d2-d3. Ahoj Luďku! My (teda SVVŠ) teďka chodíme na brambory, i když se to v historii týhle školy stalo poprvé. Jistě víš proč. Zejtra máme 2 hodiny latiny, 2 dějáku (matikář a chemikářka jsou s II. ročníkem na bramborách) a fráninu. Nemusel jsem se učit, byl jsem venku a teď mám fofr. Ahoj Petr.

19.9.: 6. ... Je4xc3 7. b2xc3 Sc8-g4 8. Sf1-e2. Ahoj Luďku, jak je to s tím Novákem? Ten musí mít nějakého zlého ducha, který mu krade mou korespondenci. Vůbec ode mne ještě nic nedostal a psal jsem mu už 3x. Naposled dneska, doporučeně. Už mě to s ním neba. Jsem zvědav, jak to stihnem. Napiš mi o něm něco. Na brambory opravdu chodíme celý týden. Ještě jsme se moc nerozběhli, hlavně z češtiny. Jinak se už ale zkouší, i když ne tak přísně, jak je zvykem. Ahoj Petr.

27.9.: 8. ... Jb6-c6 9. Sc1-f4. Ahoj Luďku! Neprohráváš náhodou s Trčkou? Já jsem to s ním dost zvoral. Hrálo se 1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5? (hrál jsem bílými místo Jc3) c5 4.Jf3 cxd4 5.Jxd4 Jc6 6.Sf4. Co bys mi radil? Asi to co nejdřív vzdám. Ahoj Petr.

7.10.: 9. ... 0-0 10. 0-0. Dneska mě určitě vytasí z ruštiny. Bude to mrskačka, ale drž mi palce. Petr. 14.10. 10. ... f7-f6 11. d3-d4. Doufám, že jsi z té písemky nedostal za pět ani za štyry. U nás se zas chodí sbírat boule (brambory), ale já jsem nucen být doma, protože jsem si zvrt kotník. V šachovým klubu. Těsně před matem.

23.10.: 11. ... Sg4xf3 12. Se2xf3. S tím zpožděním to raději moc nepřeháněj, s Guatemalou jsme prohráli (řeč je o OH v Mexiku, dodatečná poznámka z r. 2008), tak co. Rezkovou šikmovokej neukázal (režii přenosu měli Japonci, dodatečná poznámka z r. 2008) a Němeček dělal frajera, dvojka se nedostala do finále a tak jen Věrka snad nezklame. Když pudeš v jednu ráno spát, od 5 do 7 můžeš lístky napsat. Úplně kliďánko - levou rukou. Copá to na tebe!  U nás jsme měli šachový kroužek, vloni v devítce. Jeden kluk to poprvé viděl a už to uměl. Zažral se do nich a přihlásil se do turnaje. No a závist hory láme. Ahoj Starosta (tak mi říkaj ve škole).

4.11.: 12. ... f6xe5 13. Sf4xe5, navrhuji 13. ... Jc6xe5 14. d4xe5. Mě zase mrzí, že se na olympiádu nedostali košíkáři a že tenis coby olympijský sport už neexistuje. Naši basketbalisti by se určitě uplatnili, byli by nejmíň 4. Taky jsem jednou zaspal. Skok vysoký, finále muži. Do školy to mám o něco dále než ty. Když jdu pěšky ostrým tempem, ale opravdu ostrým - 35 minut. Ale teď jezdím autobusem a ve škole se učím (Rozuměj, píšu úkoly. Ty já dělám zásadně ve škole). Nemáš nějaký recept, jak urychlit čas? My jsme v 1. ročníku a všichni profesoři na nás seděj. V pátek mě vytasil z latiny a dostal jsem to za 2. Je to dobrý, ale v III.A nebo v II.B by dostal za 3x horší výkon jedna. Ahoj Petr.

8.11.: 14. ... Se7-c5+ 15. Kg1-h1 c7-c6 16. c3-c4. Jo! Trčkoj sem to už vzdal. To nemělo cenu. Mám zas o něco víc času na učení. Už nás pomalu přestávaj šetřit. Valenta tuhle zkoušel z matiky - geometrický místa bodů. Prima bilance - 2 x za 5, 2 x za 4. Neska jsem letěl z geologie. Na krystalický soustavy - kosočtverečná, jednoklonná atd. i s příslušenstvím (krystalografický žahy, to jsme v dévě neměli, a tisíc jiných blbostí. 1 a ½, to myslím není tak špatný? Kuci rozsekali zrcadlo. Nebylo tam ani měsíc. Tomu říkám ležérnost. Předtím si ho nikdo z kluků nevšim, jináč by ho už pohřbil. Taky se už rozběhly čtvrtletní písemky kvůli tý konferenci. Kedr (profesor Kvante) tvrdil, že příští štvrtek budem psát písemku z frániny, i když bude fyzika, že z fyziky žádná písemná práce neexistuje. Řekni mu něco! Čau. Petr.

14.11.: 16. ... d5xc4 17. Dd1-e2. Z matiky jsme už písemku psali. Príma 4 příkládky, hledali jsme D a n dvou čísel, jeden příkládek na relaci (to jste ještě neměli). Pak se počítaly úhly v trojúhelníku na hodinách (body 10 a půl druhý) a důkaz de Morganova pravidla pomocí obrazců. Ani se neptej, co to je, na gymplu toho budeš plnej (je to ale jednoduchý). Udělal jsem 3 ½ a tak by to mohla být 1 ½. (3 na beton, horší ne). V pátek (není to už dneska?) píšeme latinu. Modli se za mě. Čau.

29.11.: 17. ... Dd8-d4 18. c2-c3, 13.12.: 18. ... Dd4-d3 19. Va1-c1, 28.12.: 19. ... Sc5-e3 20. De2xd3. Šťastný Nový roku Ti přeju (ne, že ne). Ahoj Petr.

10.1.: 20. ... c4xd3 21. Vc1-e1. Promiň, že píšu na pohlednici, ale koresponďáky došly. Jak's vpad do N.R.? Já dostal předevčírem 1 z opáčka z literky. To byl šok! V celý třídě jsou jen asi 4, jinak všechno většinou pod 3 (2x za 5). Příští týden ve středu fránina, ve čtvrtek matika, samý zkoušení a vopakování, a co nejdřív písemka z latiny. Máš už nějaký bod? Já jsem porazil Nováka. Měj se fajn, čau.

21.1.: 21. ... Se3-g5 22. e5-e6. Ahoj Luďku. Já se teď věnuji politice víc než škole, hrozí mi jen „ruský jazyk". Včera jsme se vůbec neučili, jak vy? (dodatečná připomínka, o čem je řeč: 19.1.1969 zemřel Jan Palach). Skončil jsem již polovinu partií. S Novákem: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Jc3 Jf6 4.Sc4 Sc5 5.0-0 0-0 6.Jg5 d6 7.a3 Sg4 8.De1 Jd4 9.Sd3 Jh5 10.b4 Dxg5 11.bxc5 Jf3+ 12.Kh1 Jxe1 13.Vxe1 Jf4 a bílý, tedy Novák, se vzdal. Pak sem prohrál s Trčkou a Šauer dělal zmatky s lístkama (jako Igor, nevíš, co s ním je?) a tak jsem se mu na to vyflák. Ahoj.

29.1.: 22. ... d3-d2 23. Ve1-d1. Čau Luďku! Píšeš, že jste nic moc nepodnikali. Kdybyste byli studenti, tak jste si nějakou plenárku určitě vyboxovali. Od nás jsme taky poslali delegaci do Prahy a v pátek bylo dvouhodinové pietní shromáždění. Teď už máme po konferenci a tak jsem trochu vypnul (nedopadl jsem nedobře, bez trojky) a neučim se a nemám co dělat. Ahoj Petr.

6.2.: 23. ... Va8-d8 24. Sf3-e2. Čau Luďku! Igor mi nepsal, už je to aspoň stopadesát let. Píšeš, že máš jen tři dvojky. No to je výbo. Gratuluji! Kam chceš jít? Jestli na gympl, a jestli tam má tu úroveň jako u nás, tak Tě tam je škoda. Čau. Petr.

14.2.: 24. ... Vd8-d6 25. Se2-c4. Čau Luďku! Igor mi asi milion let nepsal, udělám to jako ty. Kolik máš bodů a s kým? Já jsem tedy dopadl jak sedláci u Chlumce. Momentálně mám bod a hraju ještě dvě partie. S tebou a s Igorem. Čau Petr.

24.2.: 25. ... Vf8xf1+ 26. Vd1xf1 Sg5-e7 27. Vf1-d1. Čau Luďku. Jestli Šauera porazíš, pošli mi zápis partie. Děsně Ti s nim fandím. A až vyhraješ, pošlu Ti ramba (??? - nečitelné). Zrovna teď posílám zápis s Igorem. Ve fránině mám zaručenou tasku, zdrhnul jsem z konverzace, těšim se.

6.3.: 27. ... b7-b5 28. Sc4-b3. Čau Luďku! Děják u nás máme pro to, aby se mohla jedna půlka třídy bavit a druhá psát úkoly. Mě to ale mrzí, páč mám děják rád a prof. Hlava - mňam. To bys čubrněl. Čau.

28.4.: 28. ... c6-c5. Bílý se vzdal. Ahoj Luďku! Ten Tvůj první lístek jsem opravdu nedostal. Ale pak asi přišly pololetky (myslím si, že jsi ho posílal před 14. březnem), jel jsem na hory a všechno se strašně zkomplikovalo. Nechal jsem si trochu zamotat hlavu a teďka „letím". V pololetí jsem měl druhej nejlepší průměr ve třídě a teď mě klasifikovali za nezpůsobilého. O druhým lístku vím, ale sotva stihnu (teda, já to nestihnu) cajky pro školu (aspoň trochu) a na šachy ani na nic jinýho nemám čas. Píšeš, že by ti jednička bodla. Máš ji mít. Stejně bych už nic pořádného neuhrál. Pro pořadatele Ti pošlu speciál lístek. Nemusí všechno vědět. Až to všechno dohraješ, napiš mi, jak jsi dopadl, ano? Loučím se s Tebou, přeju Ti moc úspěchů a ahoj! Petr.

V době partie mi bylo 14, Petrovi 15. Teď je mi 54, mému někdejšímu soupeři 55 let (teď vlastně ještě o rok víc, článek je psán v roce 2008). Čím je, co dělá a kde bydlí, nevím. Krátce po skončení turnaje jsme si ještě asi tak dvakrát napsali, nikdy jsme se osobně nesetkali.
Zápis partie věnuji svému dávnému neznámému kamarádovi Petru Brodskému. Jsem zvědav, jestli ve vesničce Chuchelna v okrese Semily najde můj dopis adresáta.
Luděk Sedlák

P.S.: Co v poznámkách nebylo: Šauera jsem nakonec skutečně porazil, byla to vydařená partie, kterou redaktor Jindřich Kubánek (jinak též známý pražský šachista, jehož životní partií bylo vítězství nad slavným Keresem na turnaji v Praze v roce 1943) dokonce uveřejnil s mými poznámkami v Zemědělských novinách. V turnaji jsem skončil druhý ziskem 5 bodů ze 6 partií a vybojoval III. korespondenční VT. Stejný počet bodů získal vítěz turnaje Trčka, s nímž jsem po hrubici dokázal prohrát v 10 tazích.

Byla to doba, kdy šachu ještě nevládly počítače a pokud vím, vlastnil jsem tehdy pouhé dvě šachové knížky - jednou z nich byl slavný Zmatlíkův „Šachista začátečník", druhou turnajová kniha „Pásmový turnaj 1954" (turnaj vyhrál Luděk Pachman). Soudě podle výsledků partií, někteří soupeři na tom byli ještě hůř. Korespondenční turnaje se tehdy těšily velké oblibě. Pro zajímavost: známka na pohled stála 30 haléřů, koresponďák 35 haléřů a speciální šachové lístky se mohly frankovat 20haléřovými známkami. Někdy se místo koresponďáků stříhaly čtvrtky, vyšlo to levněji. Šachová literatura byla poměrně vzácná, vrcholem byla Pachmanova Teorie moderního šachu.
(Když tato partie skončila, objevila se v tisku první partie sovětského a amerického počítače. Ten sovětský - jak jinak - vyhrál, jinak by se to nemohlo objevit v našich novinách. Úroveň hry obou počítačů se dá odhadnout na cca 2. až 3. VT.

P.P.S. Dávný kamarád Petr Brodský se skutečně ozval, těším se, že se někdy přece jen setkáme.

Luděk Sedlák