Neděle 23.9: Turistickou část pobytu jsme zahájili zahřívacím výletem lanovkou na Hrebienok a dál pěšky na Zamkovského chatu, překvapivě v čele s Maruškou. Nálada výtečná, počasí slušné, tak ještě několik vodopádů, oběd na Billíkově chatě (nic moc) a zpátky do hotelu.

Po vyřízení formalit a přivítání s hlavním organizátorem a mým dorosteneckým souputníkem panem Gustou Šturcem přišlo první kolo a v něm moje dost zbytečná prohra s Petrem Růžičkou (2275), Honzova celkem pohodová remíza, a Burdovo využití soupeřových (1763) chyb v zahájení – po prvním dnu tedy 50%.

Pondělí 24.9: Protože počasí se zhoršilo a nastaly i určité aklimatizační potíže, vyjeli jsme autem na Štrbské pleso a vydali se na vycházku k vodopádu Skok. Dál už ne, nad vodopádem se válely mraky a foukal vítr, Maruška začala trochu hudrovat na kvalitu cestičky, a tak jsme zatroubili k návratu. Cestou lehký a dobrý oběd v restauraci Plesnivec (trochu stranou u parkoviště, doporučujeme!), návrat do hotelu a krátký odpočinek na lůžku (stalo se skoro pravidlem) před 2. kolem.

V 17:45 vydatná večeře a hurá na ně – ale ouha, soupeř (2002) zahrál mou oblíbenou holandskou a ze zahájení jsem nezískal zhola nic. Zato jsem ztratil spoustu čau a nakonec jsem pozici pokazil a prohrál. Honzu soupeř (2040) postupně přehrál a zvítězil v dobře hrané věžovce, Burda černými „přejel“ moravskou dorostenku (1592).

Úterý 25.9: Počasí od rána ohavné – mraky a mlha, ale máme dvojkolo, takže nevadí. Dopoledne jsem černými konečně vyhrál, ale odpoledne další hrůza. Výbornou pozici s Petrem Pavlíčkem z pražské Lokomotivy (2001) jsem pokazil přehlédnutím figury, pak jsem začal šejdit, ale koncovka V+J:S+J se třemi spojenými „voly“ černého vypadala beznadějně. Soupeř ale pokračoval nepřesně a vykouzlil jsem remízu; nicméně 1,5 / 4 při průměru soupeřů 2059 a několik hrubek nevěstilo vůbec nic dobrého.

Honzův soupeř dopoledne trochu nepochopitelně překročil v horší pozici čas, odpoledne Honza soupeře bílými úplně přejel, trochu váhavá realizace byla nakonec přece jen úspěšná – dva body! Burda dopoledne bílými klidně remizoval, odpoledne byla remíza už trochu živější a s malými obtížemi.

Středa 26.9: Kde jsme ještě vůbec nebyli? Ve Studených dolinách! Maruška odpočívala a ostatní jsme vyrazili opět na Hrebienok, kolem Zamkovského jsme jen prošli, a hurá na „Terinu“. Jenže prudký vichr udělal z oblíbené vycházky docela peklo, voda z vodopádu cákala zpátky až skoro k chatě. Cestou mne vítr dvakrát skoro posadil, a teprve doma jsme se dozvěděli, že Horská služba vydala pro tento den kvůli větru výstrahu.

V pátém kole jsem konečně přijatelným způsobem vyhrál a Honza černými s dvojicí střelců a pošramocenými pěšci zkušeně odremizoval soupeře 2140. Petr pěkně přehrál nadějného dorostence Navrátila (2057), pak se ale asi trochu lekl a raději remizoval.

Čtvrtek 27.9: Protože vichřice pokračovala, zvolili jsme autovýlet do Belianské jeskyně a bylo to moc pěkné. Pohodový den zpestřila na zpáteční cestě projížďka na bobové dráze v Tatranské Lomnici. V šestém kole jsem s potížemi remizoval, Honza zúročil pečlivě prostudovaný článek Vlastimila Jansy o scheveningenu a soupeře (2044) jasně přehrál. Burda se asi trochu zalekl šance na velmi dobrý výsledek a přehlédl jednotažec, což se bohužel podepsalo i

na jeho zbývajících výkonech – škoda!

Pátek 28.9: Podle předpovědi má být velmi hezky, takže svačinu (kousek snídaně) a hurá do Velické doliny. Dnes bez odpočívající Marušky a Petra, který se rozhodl dát přednost přípravě na dalšího soupeře a důkladnému zopakování včera neúspěšné Grünfeldky. Na Slezském domě výtečná plzeň, a protože se nám šlo opravdu dobře, rozhodli jsme se dobýt Polský hrebeň. Cesta byla i nadále pohodlná, sluníčko, mráčky, jen lehký větřík, a tak Honza zbytku výpravy brzy zmizel v dáli. Pod sedlem pár metrů s řetězy a už jsme tam, čas je velmi přijatelný, a tak s Mončou vyrážíme na Východní Vysokou. Asi v polovině docela náročného kopce (pamatuji si to nějaké lehčí, sakra!) začíná zlobit jedno z našich 4 kolen, Monika se pomalu vrací a já z posledních sil dosahuji vrcholu. Rozhled úplně báječný (na rozdíl od mých dvou předchozích návštěv), ale za chvíli musím opatrně dolů, čas se krátí. Na Slezanu druhé pivo (plzeň došla, tedy Kozel, ale rovněž výborný) a svižně do Tatranských Zrubov.

Na 7. kolo jsme tedy přišli pozdě. Já dokonce o 20 minut, což mi ovšem nebránilo zahrát poprvé v životě docela ostrou variantu urychleného Svěšnikova. Dopadlo to, jak asi muselo, a od 21.tahu

jsem hrál se třemi minutami na hodinách. Kupodivu vznikla docela zajímavá a poměrně korektní partie, znamenající další bod. Honza černými (!) úplně přehrál sympatického FM Bombeka (2264), ale v dobré pozici dal před pokračováním boje přednost vynucení remízy – cenná půlka! Burda bílými vypustil malou výhodu a prohrál, počáteční jistota a optimismus se odebraly někam pryč.

Každý večer jsme samozřejmě při pivečku a tatranských lihovinách analyzovali a povídali, většinou se členy vlašimské výpravy – Tomášem Vojtou a Danem Houdkem. Dneska jsem si ale bezvadně zavzpomínal a poklábosil s Jánem Plachetkou, po třetím (mimochodem výtečném) slovenském koňaku jsem se mu ale vyškubl a šel spát.

Sobota 29.9: Ze včerejšího výletu jsme byli dost zdrchaní (hlavně já) a tak jsme jeli opět na Štrbské pleso, procházka a nákupy, oběd zase u Plesnivce, rychle domů a relaxovat, protáhnout či pospat a zahnat poslední dozvuky včerejška. V 8. kole mám zase bílé (ó hrůza, zatím 1/3), soupeř hraje na všechno superpevnou variantu Carokanna s g6; asi 10 minut přípravy, která vyšla, a celkem poklidně získaný „povinný“ bod. Honzův další výtečný výkon bílými v drakovi proti Sejkorovi (2207) skončil

remízou, ale bylo tam asi víc; Burda přešel do obtížné varianty odmítnutého králáku, po heroickém výkonu se ubránil a získal dobré šance, přehlédl však jednoduchou taktiku a v 64 tazích potřetí za sebou prohrál. Na popíjení už dneska není čas (ani eura), musíme večer ještě zabalit, ráno se hraje už od 8:30.

Neděle 30.9: Budík na 7:30, trochu svižnější snídaně a poslední kolo je tu. Bývalý kolega z Bohemky Rosťa Táborský (2280) mne trochu přehrál, ovšem jeho nevídaná spotřeba času skončila jednotahovou hrubkou a celým bodem pro mne. Takže po hrůzném začátku trocha kliky a je z toho 3. místo mezi seniory a 21. místo celkově; celkově výkon jako poslední dobou, asi největším problémem je hospodaření s časem (pokud jsem se zamyslel, skoro vždycky jsem vymyslel slabší nebo úplně špatný tah). Honza opět remizoval draka, tentokrát ale černými (soupeř 2189). Sehrál určitě jeden z nejlepších turnajů v životě a vyhrál kategorii hráčů pod 2000. Burda po famózním začátku trochu zvolnil, ale poslední partii vyhrál a nakonec dopadl taky slušně – ale má bezpochyby na víc.

Vítězem neobyčejně vyrovnaného turnaje se stal GM Talla, 2. IM Berezjuk, 3. FM Vojta (všichni 6,5), atd., 21. Vanka 6, 43. Framberk 5,5, 102. Buriánek 4,5, celkem se zúčastnilo 204 šachistů z 8 zemí. Celkový výsledek najdete na stránkách Slovanu Bratislava http://www.slovan-bratislava.com/.

Na slavnostní vyhlášení jsme vzhledem k náročné cestě čekat nechtěli, poprosili jsme p. Šturce o předání nečekaných cen Tomáši Vojtovi (ten skončil celkově třetí, forma jako hrom – předtím vyhrál Říčany!), naskočili do oktávie a ve 21:30 jsme zastavovali u nás v Roztokách.

Prostě jak jinak, Tatry 2012 opět vynikající!

Další fotky ještě časem přidám, stejně jako partiové ukázky - pokud mi ovšem, kamarádi, nějaké pošlete :-)