Vybojované vítězství
1 FM Seifert Milan 2126 0 : 1 Vlach Karel 2107
2 Hora Milan 2095 1 : 0 Štursa Jan 2135
3 FM Horníček Jiří 2133 0 : 1 Vanka Miloslav 2137
4 Macek Kamil 1989 0 : 1 Vevera Radek 2109
5 Pištík Petr 2019 1 : 0 Dungl Martin 2016
6 Dlouhý Ondřej 1988 1 : 0 Framberk Jan 1971
7 Masák Radim 1987 0 : 1 Sedlák Luděk 1883
8 Daniel Jiří 1943 0,5 : 0,5 Buriánek Petr 1902
V předchozím 7. kole krajského přeboru jsme konečně zase zabodovali (dokonce úctyhodným skóre 7:1 s posledním týmem tabulky, Sokolem Kolín B) a vyplavali tak aspoň na chvíli z kalných sestupových vod. K utkání 8. kola jsme vyjeli bohatě zasněženou středočeskou krajinou do Nymburka s odhodláním zlepšený výkon potvrdit a přidat k dosavadním 6 bodům něco navíc. Navzdory polárním podmínkám jsme dorazili skoro včas a po nezbytném uvítání se dali do práce.
Zápas byl jedním z nejurputnějších, na jaké se pamatuji, oběma soupeřům šlo v boji o záchranu o hodně. Stačí říci, že v okamžiku, kdy jsem po dvacetitahové hře na 2-3 minutách konečně udělal svůj čtyřicátý tah, končila teprve druhá partie. V šesti zbývajících se stále válčilo a nejméně v polovině z nich nebyl výsledek vůbec jasný.
Prvním vítězem našeho družstva se stal Luděk, který si ještě cestou do Nymburka opakoval extrémně ostrou variantu královského gambitu, kterou ho jeho soupeř počastoval vloni. A příprava vyšla na 110 procent, soupeř ne úplně takticky variantu zopakoval a Luděk své vědomosti bez většího zaváhání zúročil a přeměnil v bod. Bohužel hned vzápětí prohrál Martin, který podcenil průraznost soupeřova útoku na osamoceného krále. Na prohru stál v tu chvíli po dost zásadní chybě v zahájení i Honza Framberk, naopak líp na tom byl (konečně!) na první desce Karel a na poslední šachovnici Petr. Já jsem se v průběhu partie dostal zase do hodně podezřelé pozice, ale Jiří Horníček nepokračoval přesně a výslednou koncovku jsem hrál už na výhru. Nejasná, ale bezpochyby horší byla pozice Honzy Štursy, vyrovnanou, ale docela složitou koncovku lehkých figur měl na stole Radek.
Brzy po časové kontrole se mi podařilo celkem rychle zvítězit, stejně jako Karlovi, naopak svůj boj za ztracenou věc musel ukončit Honza Framberk. Infarktová byla Petrova věžovka s pěšcem víc, která podle úsudku většiny diváků vypadala celkem bez problémů vyhraně. Ovšem jak známo, všechny věžovky jsou remis, takže nakonec půlka. Honza Štursa v pozici s kvalitou proti několika volným pěšcům mnoho šancí neměl, a na chodbě jsme se už smiřovali s dělbou bodů. Jenže Radkovi se povedl docela kousek a svou koncovku po hezkém taktickém obratu nakonec vyhrál.
Takže nejtěsnější možné vítězství, gratulace od sympatických soupeřů, a hurá rychle domů k maminkám. Vzhledem k vývoji ve druhé lize už záchrana áčka v prestižní soutěži nabývá velice reálných forem - zdá se, že jsme se už konečně rozehráli :-) Tentokrát si naše výkony zaslouží i nějaké šachové zhodnocení, až přijdou partie, něco přičiním.