V hostomické restaurace U Frajerů se sešlo celkem 74 šachistů, v sázce bylo nejen vítězství ve 14. ročníku Posvícenského turnaje, ale pro šachisty ze Středočeského kraje navíc i titul krajského přeborníka. Turnaj proběhl hladce a bez rušivých momentů, ředitel turnaje Jiří Kadeřábek měl organizaci plně pod kontrolou a polský mezinárodní rozhodčí Tadeusz Agacinski nemusel řešit nic závažného. Nasazenou jedničkou byl FM Tomáš Vojta (2343), dvojku měl největší favorit, blickový specialista a mistr republiky z roku 2011 IM Pavel Jirovský (2305), trojku FM Jiří Gregor (2288). Ti také společně s Pavlem Postupou vytvořili silnou čtyřku, která se oddělila od ostatního vyrovnaného pelotonu a rozdala si to mezi sebou o nejvyšší pocty. Nejlepší start měl Tomáš Vojta: v 6. kole porazil Jirovského, po 8 kolech měl před svým hlavním konkurentem už 1,5 bodu náskok a zdálo se, že mu nic nestojí v cestě za vítězstvím. Po 10 kolech však byla přestávka na oběd, a ta se stala Vojtovi osudnou. Těsně před ní remizoval s Davidem Němcem a prohrál s Gregorem, hned po obědě zaznamenal ještě druhou nulu se Szirmaiem, a přestože posledních šest partií vyhrál, půlbodovou ztrátu už nedohnal. Boj o prvenství byl přesto napínavý až do posledního okamžiku, protože vedoucí čtveřice měla všechny vzájemné partie za sebou a rozhodovalo, jak se kdo vypořádá s ostatními konkurenty. Nejlépe se to povedlo Jirovskému, který po obědě už ani jednou nezaváhal a těsný náskok si udržel až do finiše. Ze 17 partií získal 14,5 bodu, Tomáš Vojta na 2. místě měl 14, 3. Pavel Postupa a 4. Jiří Gregor po 13,5.

Oba zástupci Caissy Úholičky skončili zhruba „na svém“, střídali jsme úspěšné série se smolnými, co jsme prohospodařili, jsme vyklikařili jinde, jak už to v bleskovkách bývá. Jirka zahájil skromně, ale svědčil mu oběd (gulášek), po němž nasadil k trháku a třemi jedničkami po sobě nahlédl mezi elitu, bohužel smolný závěr, kdy nestihl dát mat dvěma dámami, ho vrátil do lehkého mínusu. Tři nuly v posledních třech partiích znamenaly ve vyrovnané tabulce pád o téměř 30 míst. Já jsem měl naopak vydařený start (s notnou dávkou štěstí, jak jinak), čímž jsem se ale posunul mezi kvalitní soupeře, kteří mě vrátili z oblaků zpátky na zem. Snad poprvé v životě jsem se dostal na turnaji do nějakého sporu, bylo to v partii, kde jsem soupeře matil v okamžiku pádu svého praporku. Soupeř tvrdil, že praporek padl dříve, na šachovnici však už stál mat, tak co s tím? Názory přihlížejících se různily, přímý svědek nebyl, ale nakonec jsme to nijak nehrotili a ještě před příchodem rozhodčího se dohodli na remíze. A abych nevynechal náš konečný výsledek: Sedlák 9/17 a 27. místo, Halla 7,5/17 a 51. místo. To jen aby bylo vidět, jak to bylo „našlapané“ a jak záleželo, v kterém okamžiku se výsledková houpačka zastavila - ještě 4 kola před koncem bylo naše pořadí opačné.

Bylo zajímavé sledovat, jak si turnaj užívají borci všech generací. Ostřílený veterán Miroslav Hašpl ze Sokola Vyšehrad, kterému bude 30. října už 88 let (psal o něm ve svých šachových vzpomínkách spisovatel Vítězslav Houška, jeho souputník z šachové kavárny U Nováků a ze slavné Kubátotechny - starší generace ví, o čem je řeč), bojoval jako zamlada, nasbíral 9 bodů a skončil na výborném 23. místě. Ode mne dostal „dáreček“, když jsem nechal stát napadenou dámu, ale nebylo to z úcty k matadorovým šedinám, dostal mě prostě do úzkých a dokázal se na partii soustředit lépe než já. Mám od pana Hašpla pozdravovat Mílu Vanku, což tímto rád činím. O celých 80 let mladší je benjamínek turnaje Jakub Vojta, jemuž bude o Vánocích teprve osm. Šachy ho baví, v tátovi má toho nejlepšího trenéra a jeho šachový růst je obdivuhodný. Ten, kdo sleduje na vlašimském webu Kubíkovy pokroky a množící se úspěchy, nepochybuje o tom, že má před sebou velkou šachovou budoucnost. Také v Hostomicích se bil jako lev, v 17 partiích získal 7 bodů a nechal za sebou 13 soupeřů.

A když jde o blicák, nemohu vynechat nekonečný souboj blicařských specialistů Jindřicha Nováka a Jindřicha Melicha. Ani jednomu z nich se tentokrát v turnaji nedařilo podle jejich představ, ale to, myslím, nebylo vůbec rozhodující. Náhodný divák, který se přišel podívat na turnaj a strefil se zrovna do přestávky mezi jednotlivými koly, uzřel následující obrázek (pro nás šachisty to ovšem není žádné překvapení, je to navlas stejné jako při jiných blicařských nebo i rapidových turnajích, jichž se oba rivalové účastní). Uprostřed sálu šachovnice, obkroužená hroznem diváků (nikoli kibiců, to by si nikdo nedovolil) a Novák s Melichem mydlí své nekonečné blicky. Pořadatel nemá to srdce, aby partii necitlivě ukončil, proto počká, až „mistři“ dohrají, a teprve pak dá pokyn k zahájení dalšího kola. Nechci být neuctivý k vítězům turnaje, ale mám pocit, že ani partie na prvních šachovnicích nemají takový ohlas, jako nikdy nekončící souboje dvou Jindřichů.

Proto si dovolím odbočit od Posvícenského turnaje a napsat následující trochu jiné hodnocení šachové neděle U Frajerů, o jaké se, předpokládám, dosud nikdo nepokusil. Pan Jirovský jistě promine.

„Významný blickový zápas mezi renomovanými mistry Jindřichem Novákem a Jindřichem Melichem v hostomické restauraci U Frajerů skončil po dramatickém průběhu plném zvratů výsledkem 27:25 (v té rychlosti se bohužel reportérovi nepodařilo zjistit, v čí prospěch), celkové skóre se nyní vyrovnalo na 8352:8352. Vedlejší turnaj v bleskové hře za účasti 74 šachistů po celkem nezajímavém průběhu vyhrál Jirovský před Vojtou, Postupou a Gregorem. Koho zajímají podrobné výsledky, najde je na www.chess-results.com.“

Příjemný den jsme s Jirkou Hallou zakončili příjemnou návštěvou u kamaráda Ivo Vaněčka, bývalého dlouholetého spoluhráče ze Slovanu Roztoky a Caissy Úholičky. Byla to hezká tečka za hezky strávenou nedělí. Opakuji, byla to hezká tečka za hezky strávenou nedělí.

GENS UNA SUMUS!

Luděk Sedlák