Do nového roku vítězně

Přiznám se, že před prvním lednovým zápasem s Bohemií Poděbrady jsem byl docela nervózní. Byli jsme, pravda, mírnými favority, soupeř toho v krajském přeboru zatím moc neuhrál, ale situace, kdy výhra je skoro povinná, mi nikdy moc neseděly. Oříškem byla i sestava, protože nejméně čtyřem klíčovým hráčům (včetně mne) se až dosud vůbec nedařilo, ale na druhé straně všichni měli velkou chuť hrát. Nakonec se omluvil Radek a tak jsme nastoupili až na něj v základní sestavě, kterou na konci vyztužil dobře rozehraný Honza.
I soupeř přijel komplet a boj o únik z pásma sestupu tedy mohl začít. A nutno říci, že začátek nic moc. Na rozdíl od několika předchozích zápasů, které se pro nás vyvíjely na začátku příznivě, tady jsme dlouho neměli nikde ani náznak výhody. Ba co hůř, Jindra na druhé šachovnici svou originalitu v zahájení trochu přehnal a dost brzy stál s nadějným Martinem Veseckým prakticky na prohru. Pravda, je to pan Novák, a já jsem ho rozhodně neodepsal, ale jak ten zápas máme vyhrát, mi v tu chvíli jasné nebylo a S Honzou coby zástupcem kapitána jsme se na sebe dívali jen hodně tázavě.
Karta se začala obracet až ve třetí hodině hry, hráči obou družstev si zjevně byli vědomi důležitosti zápasu a hrálo se hodně opatrně - tedy s výjimkou již zmíněné druhé šachovnice.

Nejdříve svého soupeře "dostal" Martin, který předvedl (ne poprvé) jak podobné zápasy hrát: držet dostatečně složitou pozici a předkládat soupeři třeba malé, ale neustálé problémy. A chyba obvykle přijde, a pak už jde jen o to si jí všimnout a řádně ji potrestat. První větší chyba ve 25. tahu ještě černému prošla, ta druhá přišla v pozici našeho prvního diagramu, kde černý po 30.Sxc5 zapomněl vložit výměnu na f3 a zahrál 30...Vxc5??. Následoval srozumitelný masakr:

Podobným způsobem zvítězil na osmé desce i Honza. V pozici diagramu, kde "drží" soupeře za slabého Pd3, zahrál výhružné 36...Dc6. Bílý se trochu zbytečně lekl možného vniknutí dámy na e4, pole pokryl a Honza nezaváhal:

Takže rázem 2-0 pro domácí, jenže zápas nebyl ani náhodou jasný. Tomáš vystavěl jako obvykle solidní, dobrou pozici s dvojicí střelců a útočnými možnostmi. Pak se ale odhodlal ke složité transakci (dva pěšci za zisk kvality), jejíž důsledky neodhadl přesně a začal se trápit.
Složitou partii hrál Pavel, Milan postavil partii bílými dost bezzubě a Luboš stál asi rovně. Jindra stál pořád mizerně, ale zdálo se, že soupeř má s realizací nečekané potíže. A já jsem měl sice pěšce, ale nenašel jsem plán realizace a vzhledem k mírně příznivému stavu zápasu jsem rozhodně nechtěl ani trochu riskovat - takže nakonec z pozice síly remis, a mohl jsem se věnovat sledování ostatních. Tomáš ale mezitím podle očekávání prohrál a nehoda se bohužel nevyhnula ani Pavlovi.

Boj s oboustrannými šancemi nakonec dospěl k pozici třetího diagramu, ve které si Pavel vybral z možných ústupů krále ten nejslabší a zahrál 48...Kb7?!. Po 49.Se4+ pak důsledně realizoval svou, bohužel sebevražednou, myšlenku a musel se po někoilka tazích vzdát:

Prohrál i Tomáš, ale hrdinný boj Jindry Nováka nakonec vyústil v remízu opakováním tahů - a to jsem ji musel, coby kapitán, Jindrovi skoro nařídit! Milanův soupeř dost nepochopitelně ztratil pěšce, ale koncovku se mu po oboustranných chybičkách podařilo udržet. Takže zbýval za stavu 3,5-3,5 Luboš.

Ten už v šestém tahu nabídl výměnu dam, nebál se i s isolovaným dvojpěšcem dalších zjednodušení a krok za krokem soupeře přehrával. V pozici posledního diagramu má černý prostor a centralizovaného krále, a další vadu pozice bílého vystihl tahem 33...b5 s hrozbou b4. Následovalo 34.axb5 Sxb5 a nyní se bílý v obtížné pozici dopustil těžké chyby tahem 35.Jf3?? (lépe např. Sb1). Jenže nervozita a únava se podepsala i na hře černého a Luboš namísto 39...Sd3 zahrál jen Sd1? a hrálo se dál. Ne úplně jednoduchou koncovku ale Luboš za napjatého přihlížení ostatních zvládl výborně:

Takže třikrát hurá, žijeme a za 14 dnů jedeme dál bojovat do Rakovníka. Ale pár šedivých vlasů mi zase přibylo...