O zápase našeho áčka v Kralupech píšu radši hned, protože za pár dní už by se mi asi moc nechtělo.

V kralupském hotelu Sport se v přímém souboji o záchranu v KP sešli papírově přibližně stejně silní soupeři, elově jsme na tom byli spíše trochu lépe my. Zápas byl ovšem zcela otevřený, očekávat se dal nervózní boj, ve kterém asi o nějakou tu chybičku nebude nouze. Což se taky, bohužel se špatným koncem pro nás, do puntíku splnilo – další popis dění se proto může odehrávat na půdorysu klasické tragédie.

Expozice + kolize

Tyhle názvy značí představení postav hry a jejich první střet. Ten nastal docela rychle, celkem normálně rozehraný Benoni v partii Tejkal – Hánl se najednou změnil v zápas „chyť, jak můžeš“, ve kterém fyzicky zdatný mladík našeho seniora s přehledem a velice rychle zničil. Hned vzápětí přišel za mnou Tomáš s tím, že má nabídku remizy a že ji chce vzít, protože koncovka jezdce proti střelci (plus věže na každé straně) se mu zdá spíš horší. Nu co se dalo dělat, jeho soupeř Jirka Kopecký hrál na remízu velice cílevědomě, takže z našeho pohledu 0,5 – 1,5. Zahájení se moc nepovedlo Radkovi ani Lubošovi, dost pasivně hrál i Burda, takže jakžtakž normálně jsem stál jen já, Martin a Jirka Halla – na otáčení zápasu nás tedy bylo poměrně málo.

Peripetie neboli zápletka

Tato fáze děje má v divákovi vzbudit naději (samozřejmě falešnou), že snad přece jenom všecko dobře dopadne. Můj soupeř Honza Štursa se totiž zcela upnul na hru na dámském křídle a po zablokování celého centra jsem tak dostal volnou ruku pro útok na krále. Poziční převaha začala být zřejmá, šlo jen o to, partii nějak zásadně nepokazit. Zřetelnou poziční výhodu získal i Martin černými proti Romanu Žambochovi, z nejhoršího se už dostal Radek i Luboš. Do další remízy mezitím dospěla partie Halla – Martinec, svou pozici bohužel definitivně pokazil Petr proti Pavlovi Ryntovi. Stav 1 – 3, ale dvě partie blízko výhry a žádná prohraná, docela slušné po tom začátku.

Rozuzlení čili katastrofa

Já jsem svou výhodu tentokrát už nevypustil a partii přes drobné zaváhání vyhrál, totéž se podařilo i Martinovi. Za stavu 3-3 tedy hrál Luboš a Radek, k mému překvapení ale Lubošova partie s Alešem Palasem skončila vzápětí remízou. Radek bohužel v časovce nastavil pěšce, takže začal boj o holý život, který bez dechu sledovali všichni ostatní přítomní hráči. Radek i Karel Slapnička využívali i poslední vteřinky a zhruba od 30. tahu hráli víceméně na půl minutě. Radek s pěšcem méně (při materiálu D+V+S: D+V+J) vyvinul určitý tlak, pustil se dokonce do odvážné zápletky, ale jeho soupeř byl na výši a partii rozhodl protiútokem na oslabeného bílého krále.

Katarze

V závěru antické tragédie by měly postavy i divák pocítit cosi jako očištění, změnu k lepšímu. Takže se o to pokusme. Konečný výsledek – porážka 3,5 - 4,5 – znamená jen to, že náš boj o setrvání v krajském přeboru bude ještě o něco obtížnější. Samozřejmě nic není ztraceno, další konkurenti v boji o záchranu nás ještě čekají a je jich několik, počínaje Říčanami B za 14 dní.

Ovšem zatímco dosud jsem k bojovným výkonům našeho družstva neměl žádné výhrady, tentokrát úplně nadšen nejsem. Zejména bych rád důrazně upozornil, že přijetí remízové nabídky za nejasného stavu bez konzultace s kapitánem je hrubá chyba, a neměla by se už v této soutěži opakovat (nebylo to poprvé!).

Rád si přečtu názory na dosavadní působení družstva Caissy Úholičky v KP, ať už tady na webu, nebo ve vašich mailech.

Všechny partie (s poznámkami) si můžete přehrát v přehrávači. Samozřejmě je opět velice zajímavé porovnat si své dojmy v průběhu boje či názory z hospodské analýzy s míněním počítačového programu. Že se to někdy dost zásadně liší, nemusím podotýkat. Ale že například v mé partii byl rozhodující chybou až předposlední tah soupeře, to mne opravdu dostalo. No, podívejte se sami, a něco sem napište!

Komentáře

Anketa