To, že se koná už sedmý ročník nějakého šachového turnaje, už s určitou nadsázkou zakládá právo hovořit o turnaji tradičním. Po dvou na naše poměry megapodnicích, zařazených do Grand Prix České republiky, jsme se rozhodli uspořádat letošní CAISSA OPEN v poněkud skromnějším měřítku „doma“ v Úholičkách, v sále naší oblíbené a mnohokrát úspěšně vyzkoušené restaurace U Zámku.

Představa o komorním turnaji pro omezený okruh známých a přátel ale postupně brala za své a chvíli po zahájení prezentace jsme se začali obávat, že inzerovaná kapacita sálu by nemusela stačit. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a 76 účastníků v čele s IM Přibylem mohlo v sobotu 21. května 2011 o půl desáté zasednout k prvnímu ze sedmi kol našeho turnaje. Účastníky turnaje přivítala i mladá a příjemná paní starostka, která mimo jiné konstatovala, že se zřejmě jedná o největší sportovní událost v novodobé historii Úholiček.

Turnaj začal s mírným zpožděním, ale díky bezproblémovému průběhu a vzornému chování všech zúčastněných jsme časové manko brzy odstranili. Ani rozhodčí pan Krejnický mnoho práce neměl, a já jsem se tak mohl celkem v pohodě věnovat i dění na šachovnicích. A že se bylo na co dívat.

První zápletku přineslo už třetí kolo, kdy vedoucí trio nasazených ztratilo první body. Zatímco IM Přibyl (2337) remizoval, Vagner (2323) a Fajman (2270) dokonce prohráli. Hned v dalším kole si vyšlápl nejstarší účastník turnaje Vlasta Bouček (nar. 1928!) na čtvrtého nasazeného Zdeňka Hábu a bylo zřejmé, že favoriti nedostanou zadarmo ani půlčičku. V kole pátém ještě udělal ve vyhrané pozici hrubku Přibyl a začal se tak zřetelně rýsovat docela překvapující výsledek turnaje. V čele se v tu chvíli se stoprocentním bodovým ziskem osamostatnil celkem nenápadně hrající Honza Štursa, který si už své vedení zkušeně pohlídal. Nebyl vůbec daleko od zisku celých sedmi bodů, o jedinou půlku přišel nepřesnostmi v zajímavé koncovce, kterou si ukážeme dále.

Je jasné, že sedmikolový „švýcar“ je tak trochu loterie, prohra ve druhé polovině turnaje se dá dohnat jen moc těžko. Přesto však bylo konečné pořadí hodně nečekané: 1. Štursa (2122) 6,5 bodu, 2. Sakař (2035), 3. Hořínek (2060), 4. Přibyl (2337), 5. Vagner (2323), 6. Bouček (1983) všichni 5,5 bodu, atd. Odkaz na celkové výsledky je na jiném místě našeho webu, chtěl bych se zde ale zmínit o (alespoň pro mne) zcela fantastickém výkonu pana Boučka. Tenhle šachový nezmar dokáže porážet hráče ne o jednu, ale nejméně o dvě generace mladší, a chci mu na tomto místě popřát ještě hodně let v plné síle – ať už za šachovnicí nebo třeba u karetního stolku.

Z reprezentantů našeho oddílu se nejlíp vedlo Péťovi Buriánkovi. Kromě zisku 4 bodů a umístění na 20. místě se mu totiž povedlo vybrousit šachový klenot, který si u nás v Caisse jistě zaslouží nejméně titul „kombinace desetiletí“. Co se týče ostatních, někomu se dařilo víc, někomu méně. Myslím ale, že se CAISSA OPEN v novém prostředí zase vydařil a své místo mezi nesčetnými rapidy, pořádanými ve vlastech českých, s úspěchem obhájil.

Ze dvou šachových ukázek nejprve koncovka, zmíněná výše. V partii šestého kola Štursa (2122) – Sakař (2035) získal bílý převahu, která vyústila v zisk figury. Vůdce černých figur, který hrál turnaj ve velké pohodě, se ale nevzdal, a v pozici našeho prvního diagramu se chopil své poslední šance (je třeba říci, že oba hráči sice ještě nebyli ve vrcholné časové tísni, ale měli už jen pár minut). S jediným pěšcem za figuru totiž černý obětoval ještě kvalitu tahem 1…Vxb2! a po vynucených tazích 2.Vxb2 Kc3 3.Vb1 Kc2 4.Vh1 b2 se bílý dopustil první, ještě nikoli fatální nepřesnosti tahem 5.f4? (snadno vyhrávalo okamžité 5.Ke3 s pochodem na e7 a dobytím některého z pěšců). Následovalo 5… b1D 6.Vxb1 Kxb1 7.Kd3 Kc1 a nyní přišla druhá nepřesnost, která už výhru vypouštěla. Tah 8.Kc4? totiž zbytečně uvolňuje černému králi cestu k poli e4 (správné bylo 8.Kd4 Kd2 9.g3!) a po zřejmém 8…Kd2 9.Kc5 Ke3 10.g3 mohl černý remizovat tahy 10…Ke4 11.Kd6 Kf5 12.Ke7 f6. Následovalo však 10…Kf3? 11.Kd6 Kg2 12.Ke7 (ještě jednodušší bylo 12.g4) 12…Kxh2 13.Kxf7 Kxg3 a teprve tady bílý zahodil půlku definitivně tahem 14.Kxe6? (ještě stále vedl k cíli průlom 14.f5! exf5 15.e6) 14…h5 15.Kf5 h4 16.e6 h3 17.e7 h2 18.e8D h1D 19.De3+ Df3 a partie skončila po výměně dam remízou.

Petrovou „nesmrtelnou“ je partie pátého kola Buriánek (1787) - Chrz (2077), zahájená španělskou hrou 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0–0 V této pozici se bílý vyhnul populárnímu „Marshallovi“ méně obvyklým tahem 8.Sd5 po kterém vznikla dost nestandardní pozice, ve které se černý neorientoval nejlépe 8…Jxd5 (8…Sb7) 9.exd5 Jb4 10.Jxe5 Jxd5 11.Df3 c6 12.d4 Jf6 Ztrácí čas a umožňuje aktivní vývin bílého střelce 13.Jc3 Sb7 14.Sg5 Vc8? Tady už bylo nutno reagovat na hrozící 15.Jg4, například tahem 14…Dc7 15.Vad1 (15.Jg4!) d6? Správné bylo 15…Jd5 16.Sxe7 Jxe7 jen s malou výhodou bílého; následující kombinace bílého ale opravdu moc vidět nebyla 16.Jg4! Jd5 Viz diagram: 17.Vxe7!! Jxe7 18.Jf6+!! gxf6 19.Sxf6 Dd7 20.Dg3+ Jg6 21.Dg5 De6 a nyní rozhoduje jediné 22.Je4! Dxf6 23.Jxf6+ Kg7 24.Jh5+ Kh8 25.Df6+ a černý se před matem vzdal. Myslím, že za tuhle kombinaci by se nestyděl ani hráč s ratingem o několik set bodů vyšším, a navíc ji Petr předvedl s 20 minutami na celou partii!